Baňkování a baňky
Baňkování (vakuoterapie) je jedinečná účinná masážní a léčebná technika, při které dochází k velmi intenzivnímu prokrvení masírované části. Původ baňkování je připisován starověké Číně. Prostřednictvím baněk lze zmírnit či odstranit celulitidu, bolesti zad a kloubů, osvědčily se i při léčbě migrény, cukrovky, vysokého krevního tlaku, zažívacích problémů, dny, potížích se žlučníkem a bolestí provázejících menstruační cyklus atd.
Historie baňkování
Zmínky o baňkování najdeme v knize psané na hedvábí nalezené v hrobce dynastie Chan. Egypťané prováděli systematické léčení baňkami, což dokazuje Eberův papyrus pocházející přibližně 1550 let př.n.l., ve kterém se popisuje krvácení vyvolané přiložením baňky. Řekové převzali toto starodávné umění od Egypťanů prostřednictvím Cecropů, kteří se se svými druhy vystěhovali z Egypta, založili v Řecku kolonii a vybudovali město Atény. I když je doloženo, že baňkování bylo používáno v jiných civilizovaných zemích starověku, a dokonce i barbarské kmeny znal baňkování, skutečný původ baňkování je zahalen tajemstvím. Nejsou k dispozici záznamy ani podklady, které by pomohly odkrýt nejdůležitější stopy.
Princip baňkování
Na povrch kůže (v oblasti zad, podbřišku, lokte, kyčelního kloubu, kolen, chodidel nebo kotníku) se přikládají speciální baňky určené k baňkování, ve kterých je po přiložení vytvořen podtlak (vakuum). Poté je kůže a povrchová vrstva svalů vtažena dovnitř a držena v baňce.Při klasickém baňkování se používají skleněné baňky a k vytvoření podtlaku slouží zažehnutý lihový tampón upevněný do pinzety nebo peánu, který se před lokální aplikací na chvíli vloží do baňky. Dále se baňky mohou předem nahřát a při jejich ochlazování se vytváří podtlak. V současné době se hitem stávají baňky plastové či gumové, ze kterých se vzduch odsává vakuovou pumpičkou, tudíž nehrozí riziko spojené s užíváním ohně. Existují i baňky s gumovým balónkem, jehož puštěním po předchozím zmáčknutí a přiložení baňky na kůži se podtlaku dosáhne taktéž.Výše uvedený princip je pro tzv. „suché baňkování/baňky“. Existujé také tzv. „krvavé baňkování/baňky“. Předem se pokožka nařízne nebo několikrát napíchne jehlou, takže baňky nasávají krev.Při masážním (pohyblivém) baňkování se pracuje pouze s jednou baňkou, která je mírně přisáta na pokožku těla a masíruje se s ní ve směru toku lymfy. Při této masáži dochází k detoxikaci organismu, prokrvení řady tkání a maximální relaxaci. Zvláště pak ženy ocení odstranění celulitidy touto metodou v oblasti stehen, hýždí, paží nebo břicha.
Délka baňkování
Délka baňkování je individuální, pohybuje se mezi 20 – 45 minutami, doporučuje se provádět baňkování dvakrát až třikrát týdně. Obvykle již po první proceduře se dostavuje značný pocit úlevy. Nepříjemným doprovodným efektem baňkování je popraskání drobných cévek a vzniku podlitin, ale během 3 dnů dojde k jejich vymizení.
Baňkování a jeho účinky na naše tělo
Při baňkování dochází k intenzivnímu prokrvení míst, kde byly baňky přiloženy (mechanický účinek). Baňkování ovlivňuje vnitřní orgány (reflexní účinek) a napomáhá odstraňovat toxické látky z těla ven (detoxikační účinek).
Baňky
Baňky jsou skleněné, plastové či gumové „kulovité“ nádoby, naplněné horkým vzduchem. Ochlazováním se v nich vytvoří podtlak, díky kterému se baňky přisají na pokožku. Pro baňkování je nutné mít minimálně 12 baněk o různých velikostech.Baňky mají různé způsoby aplikace, lze je přikládat staticky na určité body či na body vykazující větší bolestivost, nebo lze provádět masáž baňkami tzv. pohyblivé či klouzavé baňkování. Statické baňky jsou vhodným podpůrným prostředkem při problémech s menstruací, bolestech kloubů a svalů, při začátku chřipkového onemocnění. V tomto případě se baňky přikládájá na akupunkturní body.Pohyblivé baňky jsou velmi účinné při bolestech zad, zatuhlých ramenou, a tím, že velmi výrazně podporují cirkulaci krve a lymfy, tudíž i detoxikaci, jsou vhodné při terapii celulitidy a mírné obezity.
Pro koho je vhodné baňkování?
Pro ty, kteří trpí bolestmi hlavy, migrénou, bolestí zad, bolestivou menstruací, ledvinovými obtížemi, tenisovým loktemtenisovým loktem, bolestí kolenního kloubu, celulitidou, rýmou, astmatem, zánětem průdušek, revmatickými obtížemi, chronickou zácpou atd.
Pro koho není vhodné baňkování?
Baňkování není vhodné pro osoby trpící celkovou infekcí, horečkou, celkovým tělesným vyčerpáním, popáleninami, trombózami, křečovými žilami, gangrénami, otevřenými ranami nebo hnisavou infekcí. Baňkování není vhodné pro ženy v období těhotenstvía v období menstruace.
Markéta Jurečková