DEKUBITY - PROLEŽENINY

PROLEŽENINY - DEKUBITY

Proleženiny (dekubity) zůstávají přes veškerý pokrok v medicíně stále vážným problémem. Způsobují utrpení pacientům, a dokonce ohrožují jejich životy. Pro sestry znamená pacient trpící proleženinami mnohem větší pracovní zatížení a zvýšenou fyzickou námahu. Boj s dekubity se stal proto pro zdravotníky jednou z priorit. Vždyť výskyt dekubitů patří k deseti významným kritériím, podle nichž se v nemocnicích hodnotí kvalita ošetřovatelské péče.

Jak proleženiny vznikají

Proleženina je poškození kůže a podkožních tkání, které je způsobeno tlakem na hmatné kostní výčnělky povrchu těla, na nichž spočívá největší váha nemocného. Jsou to například: obratle krční páteře, lopatky, křížová kost a patní kosti při poloze na zádech. Proleženinami trpí zpravidla pacienti dlouhodobě upoutaní na lůžko a pacienti se sníženou hybnosti.

Hlavní příčinou vzniku proleženin je stlačení měkkých tkání mezi kostí a tvrdou podložkou, kdy dochází k nedostatečnému prokrvování. Pokožka a svaly jsou nedostatečně vyživovány a chybí jim kyslík, postupně nastává odumírání tkáně.

Na vznik proleženin má vliv:

- věk pacienta a stav pokožky a svalů
- ochrnutí těla různého rozsahu
- zapaření a macerace pokožky způsobená například inkontinencí (únik moči i stolice), nebo větším pocením
- neupravené, vlhké lůžko se shrnutým prostěradlem způsobuje dráždění pokožky a vznik otlaků
- špatná výživa vedoucí k vymizení podkožního tuku a k celkové sešlosti/zhubnutí organismu
- obezita při níž se tvoří opruzeniny v oblasti kožních záhybů, kdy může docházet až k maceraci kůže, nadměrná hmotnosti pacienta ztěžuje polohování

Situace je o to hrozivější, že riziku vzniku dekubitů jsou vystaveni starší lidé, kterých ve světové populaci neustále přibývá. Roste tím pádem i výše finančních prostředků, které nemocnice na léčbu pacientů s dekubity musí vynaložit. Otevřené rány dekubitů jsou bolestivé a zvyšují riziko vstupu infekce do organismu. Péče o pacienta s dekubity je fyzicky a časově náročná. Léčba dekubitů je 6x dražší než prevence.

Proleženiny představují u ležících pacientů závažný problém. Způsobují velkou bolest a jsou navíc otevřenou branou pro vstup infekcí do oslabeného organizmu. Úmrtnost pacientů s dekubity je pětkrát vyšší než u lidí stejně starých, kteří proleženinami netrpí. Dekubity se vyskytují u pacientů ve všech oborech medicíny. Nejčastěji však u pacientů s lézemi, s poruchou hybnosti; běžné jsou dekubity u pacientů na ortopedických a geriatrických odděleních a v zařízeních dlouhodobé péče.

Dekubitus je definován jako lokální poškození kůže. Příčinou je porucha prokrvení tkáně v důsledku: zvýšeného tlaku ve tkáních imobility špatného stavu pacienta. Při nadměrné intenzitě tlaku v místě styku podložky s kůží dojde k zástavě cirkulace krve v kapilárách a postupnému odumírání buněk ve tkáních.

Je-li intenzita tlaku, působící na tkáň vyšší, než normální krevní tlak v kapilárách, tj. 4,27 kPa, dojde k zástavě krevního oběhu a to buď formou totální ischémie nebo kapilární stázy či kombinací obou. Tento stav způsobí poškození až odúmrť tkání, ležících mezi kostní prominencí a podložkou.

Dekubity se mohou vytvořit kdekoliv na těle. Za predilekční místa vzniku, lze považovat sakrální oblast, paty, sedací kosti, oblast nad velkými trochantery a také vnější kotníky.

Dekubity vznikají, mimo výše uvedené příčiny, také působením střižných sil a tření, kdy dojde ke vzniku smykových sil, které způsobují posunutí kožních vrstev proti sobě s následným útlakem cév. Kromě toho dochází ke tření kůže o podložku. Tak jsou poškozovány povrchové vrstvy kůže.

Jak se proleženiny projevují

První příznakem, který nelze podceňovat, je začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stádiích se tvoří puchýře a postupně odumírá pokožka a svaly. V nejtěžších stádiích proleženin může být postižena i kost.

Stupně proleženin

"Předstupněm" vzniku proleženin je zarudnutí pokožky, které při stlačení bledne. V této fázi je ještě velká naděje na to, že se podaří vzniku proleženiny zabánit.

1 stupen proleženin I. stupeň - erytém - tlakové léze bez poškození kůže. Na neporušené kůži se objevuje neblednoucí zčervenání, oblast je oteklá, teplé a nebolestivá. Přesto však nemocný pociťuje pálení, svědění pokožky.
2 stupen proleženin II. stupeň - puchýř - tlakové léze s částečným poškozením kůže. Dochází k poškození pokožky a kůže, vytváří se puchýře. Tato fáze je velmi bolestivá.
3 stupen proleženin III. stupeň - nekróza - tlaková léze se zničením tkání mezi kostí a pokožkou. Poškození zasahuje podkožní vrstvy, v nichž může docházet k odumírání tkáně. Tvoří se hluboký vřed, který je často kryt suchou černohnědou krustou (strup) z odumřelých buněk nebo vlhkým žlutohnědým povlakem. Objevuje se teplota a nechutenství jako jedny z mnoha odpovědí lidského těla na probíhající zánět.
4 stupen proleženin IV. stupeň - vřed - tlakové léze provázené ostitidami a artritidami. Dochází k rozsáhlé destrukci, odumírá svalová tkáň poškozena je i kost. I tato rána může být pokryta černohnědou krustou z buněk odumřelé tkáně.

Proleženiny a preventivní opatření

- kontrolovat denně stav kůže a sliznice
- věnovat pozornost kostním výčnělkům, nemasírovat je
- aktivizovat nemocného, udržet rozsah pohyblivosti kloubů
- minimalizovat poranění kůže
- polohovat nemocného dle harmonogramu
- používat statické matrace (vzduchové nebo dynamické - tlakové, s proudícím vzduchem)
- provádět hygienickou péči u nemocného dle jeho individuálních potřeb
- minimalizovat kontakt nemocného s vlhkostí způsobenou inkontinencí či pocením
- sledovat příjem potravy
- dieta bohatá na bílkoviny a vitamíny

Léčba proleženin

Terapie dekubitů je složitý komplex opatření, týkajících se jednak celkového stavu člověka a jednak tlakových lézí. V první řadě, se musí přistoupit k léčbě základního onemocnění a ke zlepšení celkového stavu. Jestliže došlo ke vzniku dekubitu, je v léčbě možné zvolit léčbu konzervativní nebo operační. Volba terapie spočívá v posouzení stupně dekubitu a základního onemocnění pacienta.

Cíle obecné konzervativní léčby proleženin

- eliminace tlaku
- odstranění nekróz
- boj proti infekci
- odstranění bolesti
- podpora granulace
- podpora epitalizace

Antidekubitní matrace

Efektivní prevencí lze dekubitům předcházet až v 95 % případů. Vlastnosti, které nabízejí aktivní antidekubitní matrace, jsou vhodné při léčbě dekubitů nejvyšších stupňů. Nezastupitelnou roli hrají rovněž při prevenci všech rizikových skupin. Hlavním principem aktivních antidekubitních matrací je odlehčení částí těla a obnovení prokrvení. Aktivní systémy, na rozdíl od pasivních matrací, výrazně zefektivňují prevenci a podporují léčbu dekubitů. Podporují totiž obnovu dostatečného prokrvování tkání. To je nejdůležitější podmínka efektivní obrany proti vzniku a progresi dekubitů.

Dekubity patří mezi základní indikátory kvality ošetřovatelské péče, jejich výskyt je pečlivě monitorován. Nemocnice mohou být totiž vystaveny žalobám za nedostatečnou kvalitu péče v případě rozvoje dekubitů. Například ve Velké Británii představovala podobná úspěšná žaloba náklady ve výši 100 000 liber (149 000 EUR). Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (Česká republika) provádějí celoroční sledování dekubitů od roku 1997. Jejich výskyt klesl v letech 2004 a 2005 o 22%. Nemalou roli v pozitivním trendu podle vedení nemocnice sehrálo stálé vzdělávání sester v problematice prevence a v péči o dekubity. Zlepšení stavu přinesly rovněž investice do preventivních pomůcek - pasivních a aktivních antidekubitních matrací.

-- --

Doporučujeme